Hodnocení průběhu předmětu Multimédia I v letním semestru akademického roku 2009-10

V letním semestru 2010 proběhla rekonstrukce předmětu s cílem zkvalitnit přednášky a přípravu studentů ke státnicím. V minulých letech se ukázalo, že studenti, kteří při průchodu předmětem získali dostatek bodů na získání známky již nebyli dostatečně motivováni k tomu, aby se zabývali odpřednášenou látkou a to bylo v rozporu se sylabem předmětu. Proto bylo přikročeno k jasnější specifikaci okruhů ke zkoušce a stanovení přísnějších pravidel k získání známky bez zkoušky. Zároveň byla zavedena zkouška založená na výsledcích zápočtového testu a ústním pohovoru. Úpravy byly provedeny tak, aby i nadále mohl zůstat systém semestrálních projektů, jejichž zadání vycházejí z praktických, skutečných problémů. Během projektů se studenti mají možnost hlouběji seznámit se současnými technologiemi v oboru a tím se projekty stávají atraktivními. Nevýhodou je nutnost individuálního přístupu ke studentům. Vzhledem k velkému počtu zapsaných studentů byl tento problém řešen větším množstvím času věnovaného konzultacím a rozdělením studentů do týmů.

V r. 2010 se v předmětu MM1 podařilo inovovat 3 přednášky a vytvořit 4 nové. Podařilo se též zorganizovat projekty pro 140 zapsaných studentů od zadání, konzultace, kontroly až po prezentaci včetně zajištění techniky pro všechny studenty. Byl zaveden způsob prověřování znalostí studentů formou zkoušky a hromadného zápočtového testu. Celkově byly zvýšeny nároky na kreativitu a znalosti studentů, což se ale projevilo pozitivně na kvalitě odevzdávaných projektů a přístupu studentů k práci. V případech, kde o to sami studenti měli zájem, probíhalo vedení projektů na individuální úrovni. Samotné projekty studentů měly atributy týmových multimediálních projektů se všemi parametry od rešerše, experimentu, implementaci až po prezentaci (v řadě případů s formou performance) s možností návaznosti na bakalářskou práci. Na základě hodnocení z ankety se lze domnívat, že i sami studenti vnímají změny ve většině případů pozitivně (aniž by měli možnost srovnání s předchozím rokem). Při organizaci předmětu (zápočtového testu, zkoušky, projektů, rezervace techniky a prostor, kontroly práce studentů, týmové komunikace mezi studenty) byly nasazeny podpůrné IT nástroje, které zefektivnily práci studentů i pedagogického týmu a zároveň posloužily jako didaktický nástroj rozšiřující znalosti řady studentů. To vše pod vedením realizačního týmu o třech členech s rolemi 1x přednášející, 2xcvičící, 2x technik.

V organizaci předmětu pro 140 studentů s relativně malým týmem bylo zapotřebí některé procesy optimalizovat. Jeden z takových spočíval např. v provedení hromadného zápočtového testu a jeho opravě ještě tentýž den. Pro účely organizace a opravy testu byly vytvořeny programové nástroje jejichž existenci lze zařadit spíše mezi úspěchy. Nastavení některých parametrů testu a volby některých otázek ale nebyly zcela šťastné, což bohužel zamýšlený efekt poněkud zastínilo .

Měřeno časem stráveným se studenty: kromě času stráveného v rámci rozvrhovaných cvičení (13 x 8h) členové týmu věnovali konzultacím navíc dalších cca 100h.

Měřeno použitým vybavením: 2 stereokamery, servery a výpočetní zázemí IIM, systém CAVE, světelný a zvukový park, počítačová střihová pracoviště multimediální laboratoře na katedře počítačové grafiky a interakce.

Bude otázka jestli v souběhu s další výukou a projekty bude možné takový přístup udržet.

V reakcích studentů v anketě se objevují některé, výtky s nimiž v některých případech jako garant předmětu souhlasím některé výtky ale nepovažuji za opodstatněné protože vycházejí z nepochopení záměru anebo samotné podstaty vysokoškolského studia, kde lze již očekávat značnou míru samostatnosti studenta a jeho schopnosti vyhledávat informace. Zde jsou v několika bodech shrnuty mé reakce na kritiku i pozitivní ohlasy:

Samotná existence slajdů je pouze jakýsi pomocný výrazový prostředek přednášejícího a hodnotit podle nich úroveň předmětu a toho co se v něm student naučí je velmi nešťastné a povrchní. Některé výtky směřují k tomu, že na slajdech je „málo informací“ a že jsou tam pouze hesla a že se z nich nedá proto učit. To je ale účel slajdů – je to pouze vodítko. Slajdy v MM1 jsou koncipovány tak, aby provázely myšlenkový sled během přednášky pomocí klíčových termínů a odkazovaly na další zdroje.

Počítá se s tím, že si student během přednášky dělá poznámky a ke studiu pak použije kombinaci slajdů, poznámek z přednášek a odkazované literatury případně si může dohodnout konzultaci. Poznámky z přednášek považuji za hlavní zdroj informací. Bohužel jsem si na přednáškách všiml, že jen velmi málo studentů si nějaké poznámky píše. Řada studentů řeší tento problém pomocí záznamů z přednášek, ale ten rozhodně nemůže plně přednášku nahradit, protože jako přednášející musím mít se studenty kontakt – univerzita je totiž místo určené ke komunikaci. Student, který argumentuje tím, že na přednášku nemá čas by si měl rozmyslet jestli chce titul nebo jestli chce vystudovat školu. Zvlášť v případě předmětu, který je povinný a generují se z něho okruhy ke státní zkoušce je takový argument na pováženou. A navíc …Popravdě řečeno bez studentů by mě ta přednáška nebavila a asi bych s tím rychle praštil.

Pokud jde o kritiku nedostatku literatury, dovolil bych si nesouhlasit. Na základě přednášek lze získat značné množství informací k tomu, aby si každý dohledal vhodnou literaturu. Je totiž součástí výukového procesu naučit se hledat informace a umět posuzovat váhu jejich důvěryhodnosti. Bez této schopnosti nemůžete napsat kvalitní původní bakalářskou a jakoukoli jinou práci. Je samozřejmě možné z naší strany napsat knihu nebo skripta shrnující odpřednášenou látku (a snad k tomu v budoucnu i dojde) - než ale takový text projde publikačním procesem bude v případě MM1 už z velké části zastaralý. MM1 je totiž ještě velmi mladý předmět a velmi dynamicky se rozvíjí (i když v rámci povolených pravidel) tak jak to odpovídá vývoji v oblasti multimediálních technologií a kreativních způsobů jejich využití, které se snažím do probírané látky integrovat.

Někomu se také nelíbily slajdy po estetické stránce. K tomu mohu říci jen to, že se sám nějakým směrem rozvíjím a experimentuji. …a ne každý experiment splní původní záměr u všech studentů. Omlouvám se a dále na sobě pracuji…

Tady vidím rozpor. Někteří kritizují nedostatek informovanosti a jiní příliš velké množství mailů. Pravda je taková, že jsem se snažil, aby každý student dostal informace o tom co a jak právě proběhne. I když většina informací byla od začátku semestru na webu předmětu v souladu s přáním pana proděkana doc. Jelínka, považoval jsem vzhledem k počtu studentů a požadavku funkčnosti na první pokus za jistější, když v případě různých akcí (organizace půjček techniky a rezervací haly, organizace testu, prezentací, zkoušky) raději vše upřesním mailem. Každý student tak během semestru ode mě dostal několik delších spamů s podrobným popisem dalšího postupu. Pokusíme se s týmem poučit se a instrukce zestručnit. I když tento text o tom zatím moc nesvědčí .

Na ústní zkoušce budeme nadále trvat neboť se tato metoda ukazuje jako velmi účinná.

Tým děkuje za chválu

Byl jsem kritizován že si nejsem schopen přiřadit jednotlivé lidi do týmů a že se to pak projevuje při hodnocení, kdy nejsem schopen docenit práci studentů. Při 140 studentech to úplně jmenovitě neumím , ale každý měl možnost vyniknout a když se někomu něco povedlo, tak se to ke mně dostalo – to si pište! Takové informace pak mají daleko větší dosah než jen v rámci MM1, protože v dalších semestrech přicházejí jiné předměty, které v IIM učíme pro katedru počítačové grafiky a interakce a bakalářské práce na nichž pracují ti kdož se už někde osvědčili (zejména ochotou studovat nové věci)…

Bylo to částečně kritizováno. Považujeme to ale za dobrý nápad. Součástí týmové práce je i naučit se být kritický k ostatním členům týmu a to na čistě profesionální úrovni a nikoliv podle sympatií – souvisí to také s důvěrou, kterou máte v týmu k sobě navzájem. Otázka je jen způsob uplatnění vlastního hodnocení studentů v celkovém hodnocení. …a zde je prostor pro další vývoj.

Tuto výtku už jsem okomentoval v úvodu výše.

Jako každý předmět i MM1 je v neustálém vývoji (což může být i příznak aktuálnosti :) a ne každá změna je šťastná a ne každá změna záleží jen na garantovi (je tu ještě prostředí v němž MM1 existuje a tím je FEL a někdy je potřeba ustoupit i jejím potřebám a zájmům). Pokud ale bude mít MM1 místo v programech FEL, pak bude snahou celého týmu, který předmět připravuje, aby se v něm studenti dozvídali ty nejaktuálnější informace z oboru multimédií. Vězte, že v současné době je ten tým hodně silný a ti co toho dokázali využít si asi všimli!

Děkuji ing. Jakubovi Hyblerovi a ing. Zdeňku Trávníčkovi za spolupráci. Děkujeme těm kteří vyplnili anketu za podněty.

Ing. Roman Berka, Ph.D., garant předmětu